Jak osaměle kráčíš
Rytíři, bez rodiny
Tak osaměle krátíš
Rytíři, své hodiny
Tvá cesta vede dál
Dál od tvého domu
Snad aby ses kál
Jen nevíš komu
Jak osaměle kráčíš
Rytíři, tmou
Únavou se klátíš
V ústech píseň svou
S mečem v ruce
Postavil ses všem
Od krve sis omyl ruce
Po nocích sníš svůj sen
Jak osaměle kráčíš
Rytíři, městy, lesy, pustinou
Tak urputně chráníš
Co's zpečetil přísahou
Nad hrobem své milé
S pláčem v očích
Když's držel to děvče mrtvé
S níž jsi spával po nocích
Jak osaměle kráčíš
Rytíři, bez cíle
Svůj meč v krvi smáčíš
Ubývá ti na síle
Tak už se zastav
Rytíři, nebo zahyneš
Buď zas laskav
Jinak jako vítr pomineš
Jak osaměle ležíš
Rytíři, mrtev v blátě
Snad mi teď už věříš
Že sem pomsta dohnala tě
Bojoval's stůj co stůj
Promarnil's život svůj
Když ostří se zalesklo
A hlava nepřítelova padla
To po krvi se jí zastesklo
To cítila se sama
Když krev po rukou jí stékala
Pak už se jen zasmála
A dál svou cestou šla
Aniž by se ohlédla
Žoldáků královna přichází
Tak raději střes se jí
Každý odpor odrazí
Nic pro ní není snazší
Její krása zaujme tě
Když její dýka probodne tě
Tu rychlost jí i blesk závidí
Tvůj vyčítavý pohled už nevidí
Černý plášť za ní vlaje
V očích plamen bitev
Na rtech jí vražedný úsměv hraje
K zemi padl nepřítel mrtev
Žoldáků královna přichází
Tak raději střes se jí
Smrti se nebojí
ona už nic neztratí
Každý se jí vyhýbal
Když kráčela kolem
Jak smrti ses jí bál
Vždyť točila osudovým kolem
Žoldáků královna kráčí
Mezi nepřáteli mrtvými
V očích oheň dračí
Řekami krvavými
Žoldáků královna přichází
Tak raději střes se jí
Hlavu hrdě vztyčí
A čestně svou práci hájí
Tak kráčí smrt v podobě ženy
Dál a dál hnána nenávistí
To ona určuje životů ceny
Dál hnána krvavou nenasytností
Přesto věrna svým lidem
Ve svou posádku věří
Zády se k nim otočí s klidem
Svou sílu s nimi neměří
Žoldáků královna přichází
Tak raději střes se jí
Ta hned tak nezmizí
Dokud svou práci neskončí